Trendové indikátory
MOVING AVERAGE (MA) - KLOUZAVÝ PRŮMĚR
Klouzavý průměr konstruuje ceny v minulosti na základě lineární kombinace, k čemuž využívá různé koeficienty. Jejich součet je vždy roven jedné. Klouzavé průměry jsou jedním z nejpoužívanějších metod technické analýzy. Vyhlazují prudké výkyvy cen a identifikují trend. Nevýhodou je jejich vycházení z minulosti, a tedy jisté zpoždění za aktuálním vývojem.
Jednoduchý klouzavý průměr (Simple Moving Average) - jedná se o obyčejný aritmetický průměr posledních pozorování. Délka zvoleného období pro výpočet průměru je volena na základě délky investice, charakteru trhu či empirických výzkumů. Čím je kratší perioda, tím více je vysíláno signálů, čímž dochází ke zvýšení míry výskytu falešných signálů.
Vážený klouzavý průměr (Weighted Moving Average) - data v periodě jsou rozložena lineárně. Největší váhu mají současné hodnoty. Obvykle se nejstarší hodnotě přidělí váha 1, druhé hodnotě váha 2 až do současnosti.
Exponenciální klouzavý průměr (Exponential Moving Average) - váhy jsou rozděleny exponenciálně. Největší váhu mají aktuální hodnoty, nejmenší váhu mají nejstarší hodnoty. Bere v úvahu veškerá data z minulosti a není omezen délkou periody.
MOVING AVERAGE CONVERGENCE/DIVERGENCE (MACD)
Moving Average Convergence/Divergence (zkráceně MACD) patří mezi základní technické trendové indikátory. Indikátor, který sleduje sbíhavost a rozbíhavost klouzavých průměrů.
Indikátor MACD vyvinul v roce 1960 Gerald Appel a pro jeho konstrukci použil tři klouzavé exponenciální průměry. Rozdíl mezi prvními dvěma exponenciálními klouzavými průměry (Exponencial Moving Average - EMA) s délkou 12 období a 26 období tvoří indikátor MACD.
MACD = EMA (12) - EMA (26)
Pro jasné znázornění nákupních a prodejních příkazů se používá ještě třetí exponenciální klouzavý průměr s délkou 9 období, který tvoří tzv. signální křivku.
Signal = EMA (9)
Samotný indikátor výrazně zdokonalil Thomas Aspray v roce 1986, kdy znázornil indikátor MACD ve formě histogramu. Výpočet je jednoduchý
Histogram = MACD - signal
Uvedené nastavení 12-26-9 je široce používané, nicméně řada obchodníků používá i jiné parametry nastavení, populární je např. 5-34-7. Principem je, že indikátor MACD by měl být provázán s tržními cykly. Pak by první EMA měl být roven jedné čtvrtině dominantního cyklu instrumentu a druhý EMA roven jedné polovině délky cyklu příslušného instrumentu. Třetí EMA pak nemá návaznost na cykly.
Jak obchodovat MACD?
MACD je trendový indikátor, a proto dává velmi dobré signály v trendové části trhu. Naopak se nedoporučuje jej používat v případě, že trh se dostal do netrendové oblasti. MACD v zásadě generuje tři druhy signálů:
Překřížení (crossovers) - základním obchodním pravidlem MACD je prodat (vstoupit do krátké pozice - short) tehdy, když MACD klesne pod signální čáru. Nákupní signál vznikne, když se MACD dostane nad signální čáru.
Překřížení (crossovers) nulové linky - podobným způsobem se interpretuje překřížení nulové linky - tj. pokud MACD překříží nulovou linku shora dolů je to signál ke vstupu do krátké pozice. Pokud naopak MACD překříží nulovou linku zdola nahoru je to signál k nákupu.
Nejsilnějším signálem vstupu do pozice je ale vstup na základě konvergence či divergence. Tento signál je považovaný obecně za jeden z nejsilnějších signálů v technické analýze s vysokou pravděpodobností úspěchu. Řada technických analytiků ho proto označuje za „téměř svatý grál technické analýzy". Principem je, že hledáme nesoulad mezi cenou a tím, co nám říká indikátor MACD.
Obecně rozlišujeme býčí a medvědí divergence a navíc ještě rozdělujeme divergenci podle síly na divergenci typu A,B, nebo C, kde signál A je nejsilnější a C nejslabší. ¨
Medvědí divergence typu A (nejsilnější signál) je typická tím, že ceny na grafu vytváří nová maxima, ale indikátor vytvoří nižší maximum než dříve. To je signál, že předchozí býčí pohyb je ukončen a trhy se obrátí směrem dolů. A opačně - býčí divergence typu A je typická tím, že ceny na grafu vytváří nová minima, ale indikátor vytvoří vyšší minimum než dříve. To je signál, že předchozí medvědí pohyb je ukončen a trhy se obrátí směrem vzhůru.
U medvědí divergence typu B vytváří cena dvojitý vrchol, ale indikátor nepotvrzuje dosažené maximum.
Medvědí divergence typu C (nejslabší) je charakteristická tím, že cena sice vytváří nové maximum, ale indikátor vytváří pouze dvojitý vrchol a nepotvrzuje tak sílu, kterou se snaží býčí investoři prezentovat na grafu.
Indikátor MACD je velmi silný nástroj technické analýzy, který může umožnit realizaci mnoha ziskových obchodů, speciálně pokud se naučíme rozeznávat divergence a konvergence. Stále ale nesmíme zapomenout na skutečnost, že se jedná o trendový indikátor.
Oscilátory
RELATIVE STRENGTH INDEX (RSI)
Autorem oblíbeného indikátoru RSI je známý W.Wilder, který zavedl více oblíbených indikátorů do obchodní praxe, jako jsou Directional - Movement - Koncept, True - Range nebo Volatility - Index a také Parabolic - Stop and Reverse. RSI je obsažen ve všech softwarových produktech určených pro technickou analýzu a každý i ten nejjednodušší charting tool na Internetu jej poskytuje.
Výpočet indikátoru RSI
Pro výpočet indikátoru potřebujeme jedinou proměnnou, a tou je perioda, kterou budeme pro výpočet používat. Periodou se opět myslí množství posledních úseček na grafu. Perioda 14 bude tedy při používání 5 minutových grafů vypočítávat RSI hodnoty na základě posledních 14ti pětiminutových úseček, perioda 14 na denním grafu bude hodnoty RSI vypočítávat na základě posledních čtrnácti obchodních dnů. Vzorec pro výpočet RSI indikátoru je následující:
RSI = 100 - 100 / (1 + RS) RS = (průměrný počet úseček, které uzavřely výše než předchozí úsečka) / (průměrná počet úseček, které uzavřely níže než předchozí úsečka)
Pokud bychom tedy chtěli dostat aktuální hodnotu RSI s periodou řekněme 14, pak bychom museli postupovat následovně: 1.Spočítat, kolik z posledních 14ti úseček mělo close výše než close předchozí úsečky; toto číslo vydělit čtrnácti. 2.Spočítat, kolik z posledních 14ti úseček mělo close níže než close předchozí úsečky; toto číslo opět vydělit čtrnácti. 3.Hodnotu z bodu jedna vydělit hodnotou z bodu dva, čímž získáme hodnotu RS. 4.Vypočíst aktuální RSI jako 100 - 100 / (1 + RS); jako výsledek získáme hodnotu v rozmezí 0-100.
Opět ale není nutné, abyste cokoli počítali - takové věci za vás udělá potřebný software.
Jak RSI indikátor obchodovat?
Existuje celá řada využití a používání RSI indikátoru. Základní způsob je ale samozřejmě již zmíněný nákup v případě, kdy RSI křivka překročí hodnotu 20 směrem nahoru nebo prodej v případě, kdy RSI křivka překročí hodnotu 80 směrem dolu (někteří obchodníci používají hodnoty 30 a 70 - je třeba vyzkoušet, jaké hodnoty komu nejlépe vyhovují).
Je nutné podotknout velmi podstatnou věc - signály jsou považovány za platné až v momentě, kdy cena přeprodané/překoupené rozmezí opět opustí! To znamená, pokud zvažujete například nákup nějaké akcie a používáte RSI indikátor pro vhodnější načasování, pak vyčkáte momentu, kdy se RSI indikátor bude nacházet pod 20 %. Nyní však ještě nakupovat nebudete. Vyčkáte, až se indikátor z oblasti pod 20 % dostane zpět nad 20 % - teprve v tento moment je možné považovat nákupní signál RSI indikátoru za právoplatný.
Pro prodej (nebo otevírání krátkých pozic) pak pochopitelně funguje opačná analogie - vyčkáváme, dokud křivka RSI indikátoru nepřesáhne hodnotu 80 %. V takovém momentě zbystříme pozornost a do pozice vstupujeme, až pokud trh opět klesne zpět pod hodnotu 80 %.
STOCHASTIC
Stochastic je netrendový indikátor. Jde-li trh „do strany", dává velmi spolehlivé signály. Byl indikátor vyvinutý obchodníkem jménem Georg Lane, který celý indikátor Stochastic založil na následující úvaze:
V býčím, tj. vzestupném trendu mají zavírací ceny (close) tendenci být blíže k vrcholu cenového rozpětí daného časového úseku (timeframu). Podobně v medvědím, tj. sestupném trendu mají zavírací ceny tendenci být zase blíže ke dnu cenového rozpětí daného zvoleného časového období (timeframu).
Indikátor Stochastic se skládá ze dvou křivek: rychlé křivky označované %K a pomalé křivky %D. Matematický výpočet je zřetelný z přiložených vzorců:
%K = 100((C-Lx)/(Hx-Lx))
kde C je poslední zavírací cena (close) na příslušném časovém období (timeframu), Lx je nejnižší bod (low) za vybraný časový úsek, Hx je nejvyšší bod (high) za vybraný časový úsek.
%D = 100(Hn/Ln)
kde Hn je n-denní součet (C-Lx), Ln je n-denní součet (Hx-Lx) (pro případ denního grafu). Výsledkem těchto dvou matematických vyjádření jsou dvě linie, které oscilují mezi hodnotami 0 a 100.
Rychlá křivka %K přitom bývá většinou označována plnou čarou a pomalá křivka %D přerušovanou nebo tečkovanou čarou. Křivka %K ukazuje (vyjádřeno v procentech), kde se nachází zavírací cena vůči cenovému rozpětí x dní (nebo období). Linie %D pak není nic jiného než n-denní klouzavá verze %K.
Výše uvedený popis platí pro tzv. „rychlý Stochastic". Ten je velmi citlivý na tržní zvraty, ale dává mnoho pilovitých tvarů.
Obchodníky je mnohem častěji používána varianta „pomalého Stochasticu". Ten je méně citlivý a lépe filtruje tržní šumy. Ve „zpomalené verzi Stochasticu" je linie %K jako příliš citlivá vynechána. Vzorec pro %D je zachován a je použit místo %K. Druhá linie je tvořena n-denním klouzavým průměrem %D. Populárním nastavením je varianta 5denní pomalý Stochastic vyhlazený přes 3denní periodu, dalším z možných a častých nastavení je 10denní pomalý Stochastic opět vyhlazený přes 3denní periodu.
Obě křivky Stochasticu oscilují mezi hodnotami 0 a 100. Jako referenční linky pro vyznačení stavu překoupení a přeprodání se používají linky zakreslené na úrovních 20 % a 80 %. Přičemž Stochastic nad 80 % značí stav překoupení a Stochastic pod 20 % stav přeprodání. Tyto hodnoty nejsou uzanční a záleží na obchodníkovi, jak si je zvolí. Pokud například zvolíme referenční křivky na úrovních 10 % a 90 %, pak zřetelně dostaneme méně signálů, ale budou pravdivější.
Jak využívat Stochastic pro obchodování?
Stochastic je netrendový indikátor a patří mezi oscilátory, a proto velmi dobře signalizuje stavy překoupení a přeprodání v netrendových trzích či v bočních trendech. Jeho velmi dobrou vlastností je, že dává signál o trochu dříve než dojde k samotnému obratu trhu. Toho lze velmi dobře využívat například při swingových obchodech, kde využíváme a obchodujeme pohyby našeho instrumentu mezi např. Bollinger Bands a klouzavým průměrem.
Musíme ale vždy sledovat a dobře vyhodnocovat tržní podmínky. V případě zahájení trendového pohybu (například býčího) se Stochastic velmi rychle dostane do stavu překoupení a stále dává signály k prodeji, které by ovšem rychle vedly k destrukci obchodního účtu. Dobrou cestou je tedy postupovat tak, že vyhodnotíme hlavní směr pohybu instrumentu, tj. například do stoupajícího trendu, a v tom případě ignorujeme veškeré signály k prodeji a reagujeme pouze na nákupní signály.
Jedním z nejsilnějších signálů v technické analýze, který dává Stochastic, je opět divergence mezi cenami a tím co nám říká indikátor Stochastic.
Býčí divergence vznikne, když ceny klesnou k novým minimům, ale indikátor vytvoří vyšší minimum než předtím. To signalizuje, že dominantní skupina - v tomto případě medvědi - slábne a brzo přijde změna směru obchodu. Medvědí divergence naopak vznikne, když ceny vzrostou k novým maximům, ale indikátor vytvoří nižší maximum než předtím. To signalizuje, že dominantní skupina - v tomto případě býci - slábne a brzy přijde změna směru obchodu.
